Přestože jsem aktuálně na dovolené, rozhodl jsem se, že si udělám čas na napsání nového blog postu. Kromě výletů a dovádění na pláži s dětmi jsem našel čas na přečtení několika knížek a získal nové znalosti a motivaci, a právě proto jsem se pustil do psaní. Mám zde také omezená data, naštěstí psaní ve Wordu žádná data nestojí.
V tomto blog postu bych rád přiblížil, jakým způsobem vybírám akcie do svého nákupního seznamu, který vždy uveřejňuji v newsletteru. Na začátku však musím říct, že je to proces, který se u mě neustále vyvíjí, jak se postupně učím. Také jde o mé osobní preference a portfolio, takže rozhodně nelze daná kritéria a celý proces jako to nejlepší řešení pro každého.
Tento blog post chci využít nejen pro popis toho, jak vybírám akcie, ale také abych zhodnotil klady a zápory mého přístupu. Ještě, než začnu rozebírat jednotlivá kritéria, musím upozornit, že můj výběr není jen striktně o číslech z excelu či nějakého internetového stock screeneru. Důležitou roli zde roli průzkum byznysu dané společnosti a názor, který si na základně dostupných materiálů jako finanční výkazy, výroční zprávy, prezentace nebo konferenční hovory udělám.
Celý proces většinou trvá 30 minut až hodinu. Někdy i déle, pokud potřebuji některé společnosti projít znovu. Ačkoliv mám zde určitá kritéria, do samotného rozhodování vstupují i osobní preference a emoce. Proces výběru a analýzy mi sice pomůže najít zajímavé společnosti, ale pořád se zde bavíme o byznysu, jeho výhledu do budoucna nebo vztahu k dané značce.
Mít jen připravená kritéria a hodit na do stock screeneru mi nikdy nefungovalo. Screener není všelék pro výběr společnosti a bez kvalitativní analýzy by to nešlo.
První fáze: Širší seznam
Proces jako takový začíná vždy stejně - u databáze analýz a při pohledu na vlastní portfolio. Začínám tak, že si projdu řádek po řádku všech více než 300 společností v databázi. Dívám se především na:
Kvalitativní hodnocení síly byznysu, rizika a růstu
Aktuální a férovou cenu
Tím, že už jsem analýzy mnoha akcií často aktualizoval mám většinou představu o kvalitativních parametrech, a tak se dívám hlavně na rozdíl mezi aktuální a férovou cenou. Nepoužívám zde žádné filtry, prostě si jen barevně označuji řádek po řádku, co mi přijde zajímavé. I mimořádně kvalitní společnosti jako Microsoft, Apple nebo LVMH si označím, i když je například aktuální cena o 10% nad férovou. Přeci jen výpočty a nacenění jsou často velmi individuální záležitostí a na začátku je lepší mít seznam, co nejširší. Naopak slabé společnosti s vysokým rizikem si neoznačím i v případě vysoké slevy. Z poslední doby například Walgreens, Boeing nebo čínské akcie se tak nemají šanci dostat do seznamu.
Druhá fáze: Nákupní list
Při psaní posledního newsletteru jsem si v první fázi označil okolo 40ti společností. Další část je pak daleko náročnější, a to samotný výběr top 5-10 akcií. Zde se mimo výše uvedená kritéria se dívám ještě na:
dividendový výnos a sériei a tempo růstu dividend
vhodnost do mého portfolia z hlediska:
o velikosti pozice
o odvětví
o zastoupení podobných společností v portfoliu
K tomu také vycházím z posledního nákupního seznamu, mých posledních nákupů a co se zde změnilo za poslední měsíc, aby zde byla určitá kontinuita.
Zde je bližší popis daných kritérií.
Dividendový výnos a tempo růstu dividend
Dlouho byla má minimální hranice výnosu 3%. Jsem však ochoten kupovat i nižší výnosy, pokud je tempo růstu dividend za posledních 5 let alespoň 8%.
Velikost pozice
Toto je jeden z hlavních parametrů, podle kterého se aktuálně řídím při nakupování. V portfoliu mám již desítky společností. Pokud tedy nenaleznu něco extra zajímavého, snažím se přikupovat společnosti, které znám, a přitom zde mám ještě docela malou pozici. Dělám to tak, že si seřadím portfolio od nejmenší pozice po největší a dívám se na to, co by stálo za to přikoupit ze širšího seznamu. Posledně jsem takto například zjistil, že mám stále prostor na zvyšování pozic u společností jako Coca Cola nebo Home Depot, i když jsem je nakupoval relativně často.
Odvětví
Na začátku budování portfolia jsem jednotlivá odvětví příliš neřešil. Teď, když je portfolio větší, se na tento pohled zaměřuji více. Poslední dobou se snažím hlavně dohnat zastoupení v technologickém sektoru. I díky tomu se mi povedlo před lety koupit za velmi dobrou cenu Broadcom (AVGO) a nebál jsem se i přikupovat cestou nahoru. Dnes je to jedna top 3 pozic v portfoliu.
Pokud bych našel společnosti s podobnými parametry z různých odvětví, přihlédl bych právě na odvětví, ve kterém se nacházejí. Na druhou stranu obvykle jsou zde velké rozdíly v tempu růstu a nacenění.
Výrobcům čipů nebo velkým technologickým společnostem se za poslední roky dařilo růst rychleji než například potravinářským společnostem. Na druhou stranu jsou dané byznys modely těžší na pochopení, rizikovější z pohledu inovací a také nemusí mít takový důraz na dividendy. Snažím se ale najít zastoupení v portfoliu pro každé odvětví s výjimkou základních materiálů, kde výsledky společností plně závisí na ceně dané komodity. A dividendy mají tendenci kolísat.
Zastoupení společností v portfoliu
Tohle je takový „měkký“ faktor, který je dost subjektivní a opět se dá tak trochu říct, že velmi záleží na daném segmentu/typu společnosti. Obecně ale platí, že nepotřebuji vlastnit všechny společnosti z daného segmentu, zejména pokud je zde velká shoda.
Nemám toto nijak kvantitativně omezeno, ale většinou se soustředím na společnosti, které mám analyzovány jako ty nejlepší nebo nejzajímavější. Zde je pár příkladů:
Výrobci nápojů
Vlastním Coca Colu i Pepsi, vzhledem k tomu, že Pepsi má i velké portfolio snacků a obě jsou to velmi silné společnosti s dlouhou historií dividend, mohou se tak dobře doplňovat. Nepotřebuji ale vlastnit společnosti jako Keurig Dr. Pepper, které nemají tak silné postavení na trhu.
Fast foody
Vlastním McDonald´s, ale neuvažuji o Yum Brands, Wendy´s či jiných společnostech. Zde už ale platí, že takové Chipotle Mexican Grill bych možná jednou zvážil, protože se to může dobře doplňovat. Je to přeci jen už trochu jiný typ, který se řadí na pomezí fast a „casual“ restaurací.
Pokud ale přijde segment, který je velmi těžký na odhad budoucnosti jako farmaceutické společnosti, nedělá mi zde problém vlastnit jich více a mít tak větší diverzifikaci. Můžu být aktuálně ve ztrátě na Pfizeru nebo Bristol Myers Squibb, ale zisky na Abbvie nebo Mercku mi to několikanásobně kompenzují. A mezitím mi aspoň Pfizer a BMY vyplácejí slušné dividendy.
Jakmile si projdu všechna kritéria a vyberu společnosti, napíšu si k nim také „investiční tezi“ neboli proč jsem je zařadil do nákupního seznamu. Důvody výběru dané akcie do nákupního seznamu tak vždy krátce shrnu v newsletteru a také pak podrobně vysvětlím v emailu při nákupu akcií.
Třetí fáze: Nákup
Když už mám seznam 5-10 akcií, přichází samotný nákup. Většinou už při tvorbě daného seznamu mám svého favorita, ale opět záleží na dané situaci. V poslední době mám spíš tendenci nakupovat 2 akcie, abych investice rozložil. Muselo by se jednat opravdu o něco zajímavého nebo nákup úplně nové pozice, abych investoval vyšší částku. Nedávno jsem takto do portfolia zařadil společnost Agree Realty.
Klíčové pak je, že nákup probíhá v přesně daných intervalech, abych se vyhnul emocím a každodennímu kolísaní cen na trhu, jak jsem popisoval v článku strategie sněhové koule.
Takto vypadá můj proces výběru akcií a nákupu. Na závěr jdu udělat sebereflexi a popíšu hlavní klady a zápory této metody.
Klady
Systematičnost a konzistence
Systém výběru akcií vychází z jasných kritérií a je zde postupně několik fází výběru. Díky tomu, že se i dívám na předchozí seznamy, je proces konzistentní a některé společnosti se v seznamu opakují delší dobu, dokud je nekoupím.
Kvalitativní i kvantitativní část
Při výběru se dívám na fakt i na kvalitu byznysu nebo rizikovost. Tento postup pomůže odstranit na první pohled levné, ale nekvalitní společnosti. Díky různým filtrům a stock screenerům jsem například našel společnosti jako Centamin nebo jsem dostal tip na levný REIT Geo Group. Jen pečlivá analýza mi pomohla poznat všechna rizika daných společností.
Nutnost sledování a zlepšování portfolia
Portfolio mám už dost široké, a tento systém mě „nutí“ dívat se na místa, kde se dá ještě více zlepšovat nebo správně diverzifikovat.
Zápory
Efekt kotvení
Na jednu stranu je sice dobře, že vyházím z vlastního portfolia a primárně z menších pozic, často ale musím bojovat s tzv. efektem kotvení (viz blog post). Musím si tak dávat pozor, abych nepřikupoval jen pozice, kde klesám, ale spíše se zaměřil na kvalitu a nebál se přikoupit i pozici, kde jsem ve výrazném plusu. Stejně tak může být zaměření se na menší pozice v portfoliu omezující, takže i zde si musím dávat pozor a především se dívat na to, jakou kvalitu a za jakou hodnotu si ji kupuji. Mé nejlepší nákupy totiž většinou nebyly akcie, které mi klesly a já je přikoupil ještě levněji. Právě naopak to byly akcie, kde i přes růst ceny rostl jejich zisk a dividendy ještě rychleji. Takto se mi to podvedlo například u společností jako Abbvie, Target, Aflac, Broadcom, Procter & Gamble a dalších.
Emoce
Jak už jsem psal výše, upřímně přiznávám, že do mého rozhodovacího procesu vstupují emoce a zkušenosti. Bylo by fajn, kdyby to šlo úplně odbourat, ale nemám to ve své povaze (a z hlediska psychologie to nemá prakticky nikdo). Důležité je tak umět balancovat čistě faktickou stránku s emoční. Faktická stránka většinou mluví o současnosti a minulosti, ta emoční zase předpovídá budoucnost. V předpovědi budoucnosti se ale snažím zůstat opatrný a učím se chápat všechna rizika.
Kritéria a styl investování
Tím, že se zaměřuji na investice do růstu dividend („dividend growth“) růstu mi mohou uniknout některé růstové společnosti, které nevyplácejí dividendy nebo jsou pro ně symbolické jako například Amazon nebo Nvidia. Tady je to čistě o mé strategii a vztahu k riziku. I kdybych měl Nvidii, asi bych neustále spekuloval, kdy jí mám prodat. U takového Broadcomu, který také zažil velký růst se ale nebojím akcie držet, protože zde mám velmi dobrou a rostoucí dividendu a nemusím moc řešit kolísání cen. Každý styl investování má svá pro a proti a záleží vždy na cílech daného investora.
Stejně tak si musím dát pozor na vysoké dividendy. Díky nim si sice mohu rychle budovat růst pasivního příjmu, ale dost často pak právě trpí růstová stránka. V portfoliu mám akcie, které mají vyšší výnos a umožňují mi tak rychleji reinvestovat, ale postupně chci, aby tvořily čím dál menší část portfolia.
Tak a jsme na konci. Původně jsem si myslel, že to bude daleko kratší, protože mám ty kroky automatizované, ale chtěl jsem vše popsat a vysvětlit do detailu.
Doufám, že vám tento návod pomůže projít si vlastní proces výběru akcií a také, že vám analýzy v databázi pomáhají ušetřit čas na poznání dané společnosti.
Ještě si užiju pár dní dovolené a pak už se budu těšit na další newsletter a nákup akcií.
Hezké léto a pokud plánujete dovolenou, tak hezkou dovolenou 😊
''Je to proces, který se neustále vyvíjí, jak se postupně učím.'' Říkáš, že se učíš. Tedy přečti knihu ''Inteligentní investor'' nebo její zkratku ''Naučte se investovat'', abys věděl, že vlastní kapitál nemá být negativní a smí být maximálně 2x menší než cizí kapitál! Mně se zdá, že se učíš chybně a už mnoho let. Stále jsi schopen koupit akcie s P/B N/A (McDonalds) a akcie s P/B 11 (Coca-Cola), když rozumné je koupit akcie s P/B pod 3 nebo pod 1. Tedy nekupuj MCD ani KO!